Ačkoliv můžeme o kvalitě současné české kinematografie polemizovat, bývaly doby, kdy znal naše filmy celý svět. Vybrali jsme proto desítku filmů, které znají, nebo znali i za hranicemi naší země.
Kolja (Jan Svěrák)
Začneme snímkem, který v roce 1996 režíroval Jan Svěrák. Film uspěl doma i v zahraničí. Získal šest Českých lvů a jako jeden z mála našich filmů i Oscara a Zlatý glóbus pro nejlepší neanglicky mluvený film. Kolja byl pak uveden ve 40 zemích světa, kde ho viděly asi tři miliony diváků.
Popelka
Filmová pohádka Václava Vorlíčka je populární hlavně v Německu a Norsku. V Norsku se pravidelně na štědrý den vysílá už od roku 1975, pro mnohé je tam tak symbolem Vánoc a rodinné pohody stejně jako u nás v Česku. Veřejnost si pohádku dokonce oblíbila natolik, že když norská stanice NRK v roce 1993 Popelku neuvedla, a to kvůli aktualizaci programu, volalo do televize několik stovek rozhořčených diváků, že ji chtějí zpět. A tak se taky stalo.
Cesta do pravěku
I když chtěl původně Karel Zeman natočit film Cesta na měsíc, kresby Zdeňka Buriana se mu zalíbily natolik, že se rozhodl zfilmovat Cestu do pravěku. Film byl zhotoven v roce 1955 a získal si popularitu hlavně v Německu, Japonsku a USA. Například jen v New Yorku byl promítán v 96 kinech najednou. Tento počin byl ve své době oceňován za vysokou vzdělávací hodnotu, vědeckou korektnost a originální filmové triky. Později měl dokonce vliv i na Stevena Spielberga, kterého inspiroval k natočení Jurského parku.
Vynález zkázy
A máme tu další film Karla Zemana a to z roku 1958, který, ačkoliv vás to možná překvapí, je považován za nejúspěšnější český film v zahraničí vůbec, a to z hlediska prodeje. Snímek o geniálním vynálezci, který je na pokraji objevu látky, jež může ve špatných rukou zničit svět, se prodal do 72 států a v severní americe ho pod svými křídly uvedla společnost Warner Bros. Pictures.
O krtkovi
Jde původně o volnou sérii krátkých animovaných filmů pro děti, které vznikaly od roku 1957, výtvarníka Zdeňka Milera, ze kterých se později stal ucelený televizní seriál v pořadu Večerníček. Postava našeho krtečka a jeho příběhy velmi dobře zafungovaly i v zahraničí. Například v Číně, do které práva na postavu krtečka prodala vnučka Zdeňka Millera. Vznikl tak nový animovaný seriál Krtek a panda. Populární je také v Japonsku, kde knížky o krtkovi vycházejí už od konce 50. let minulého století. Postavička je ve světě tak známá, že se plyšový krtek dokonce podíval i do vesmíru jako maskot amerického raketoplánu Endeavour.
Lásky jedné plavovlásky
Film Miloše Formana o mladičké blondýnce Andule ve ztvárnění Hany Brejchové z roku 1965 byl nominován na Zlatý Glóbus a na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. V roce 2010 byl magazínem Empire umístěn na 89. místo v žebříčku Top sto nejlepších filmů, které se kdy uvedly v kinech po celém světě.
Limonádový Joe
Film Oldřicha Lipského byl vydán v roce 1964 a na Kubě to byl od roku 1961 první western, který se promítal v tamních kinech. Hollywoodské westerny tam totiž byly od roku 1961 zakázány. Film se dokonce ucházel o Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ovšem nedostal se do první pětky nominovaných.
Extase
Gustav Machatý se filmem Extase z roku 1932 postaral o mezinárodní skandál. Jedná se o první nepornografický film s vyobrazením ženské nahoty. Film byl přijat natolik kontroverzně, že muselo vzniknout několik jeho verzí.Ta originální se vysílala v Československu, Rakousku a na filmovém festivalu v Benátkách. Ty sestříhané a cenzurované se promítaly v kinech v Německu a v USA.
Sedmikrásky
V našem žebříčku musíme zmínit i Věru Chytilovou, která natočila film Sedmikrásky v roce 1966. U nás byl ve větších kinech zakázán kvůli stížnostem o jeho nevhodnosti tehdejším komunistickým poslancem Jaroslavem Pružincem. V zahraničí naštěstí úspěchu filmu nic nebránilo a hlavně ve Francii a USA byl film kritikou i diváky velmi chválen. V listopadu 2019 BBC vytvořilo anketu o 100 nejlepších filmů režírovaných ženami. Sedmikrásky se umístily na 6. místě.
Obchod na korze
Děj filmu se odehrává během druhé světové války. Snímek, který získal díky velkému úspěchu v amerických kinech nominaci na Oscara, kterou následně proměnil, režírovali v roce 1965 Ján Kadár a Elmar Klos. Původně byla práva na tento film fo USA prodána za 5000 dolarů. Distributor s ním pak v LA získal nejvyšší ocenění a tak zinkasoval 1.8. mil dolarů. Na premiéře v New Yorku měl dokonce proslov Jozef Kroner, herec, který ve filmu ztvárnil hlavní postavu a to i přes to, že neuměl anglicky. Jen četl foneticky předepsaný anglický text. Chtěl se zúčastnit i předávání Oscarů, to mu už ale bohužel tehdejší režim zakázal.
